Ngaben

Ceremonie Ngaben, nebo také kremace Ngaben, je hinduistický pohřební rituál. Jedná se o velmi důležitý okamžik v životě hinduistů. Paradoxně “v životě”, protože hinduisté věří, že smrtí život duše nekončí, zemřela pouze její fyzická schránka. Pokud by nebylo tělo spáleno, nemůže se duše od těla osvobodit, reinkarnovat se a žít další život dle své současné karmy, případně se spojit s nejvyšším bohem (Ida Sang Hyang Widhi Wasa).

Den kremační ceremonie rodině zemřelého určí místní kněz za předpokladu, že rodina má dostatek financí na kremaci. Jedná se o velmi nákladnou událost a mnohé rodiny musí šetřit a připravovat ceremonii i několik měsíců až let. Mezitím je tedy tělo obvykle dočasně pohřbeno v hrobě na hřbitově, který bývá na území chrámu, a následně spáleno při hromadné kremaci Ngaben Masal. Nicméně mnohdy mají rodiny zemřelého i několik dní doma (například v mrazáku), aby se s ním mohli rozloučit členové rodiny a sousedi z vesnice.

V den ceremonie a kremace je zemřelý přemístěn do rakve Bade a ta je umístěna do schránky Patulangan často podle kasty zesnulého. Tvar černého býka (Lembu) pro muže z nejvyšší kasty Brahmana a bílá kráva může být pro ženu ze stejné kasty; pro ostatní pak tvar chrámu (Wadah), lva nebo slona atp. Po posledním rozloučení je schránka s rakví odnesena muži v tradičním oblečení na místo samotné kremace Kuburan. Během cesty se skupina nepohybuje v přímém směru a na velkých křižovatkách se s rakví 3x otočí nebo třese, aby zmátli zlé duchy. Průchod je doprovázen hudbou Gamelan a zpěvem.

Na místě je pak rakev se schránkou zapálena za zvuku balijské bitevní hudby Beleganjur, která symbolizuje souboj duše se zlým podsvětím, aby mohla dosáhnout do bezstarostné “horní říše”. Během ceremonie by se neměly objevit slzy smutku, protože by mohly zabránit duši se dostat do dalšího života. Dvanáct dní po kremaci rodina z místa sesbírá popel zemřelého do kokosového ořechu a rozpráší je do oceánu nebo řeky, čímž vrátí pozůstatky zpět tomuto živlu.

Jiné názvy: Pelebon, Pitra Yadyna